Eva Čapková - Po stopách minerálů

Po stopách minerálů

            Výstava představuje výběr z tvorby Evy Čapkové na téma minerály. K zájmu o kamennou říši ji přivedl její učitel Odlřich Hamera, který byl zapáleným amatérským mineralogem, geologem a paleontologem. Čapková začala studovat vztahy mezi uměním a přírodninami, zejména vliv kamenných struktur a barev na výtvarné umělce a jejich dílo.

            S tématem se vyrovnává i ve své vlastní tvorbě a představuje své monotypické cykly Minerály, Zmizelé minerály a Stopy po minerálech. Monotyp je grafická technika, při které se na tiskovou desku nanáší nejprve barva, do níž se potom různými způsoby kreslí či maluje. Na rozdíl od grafické matrice lze vytvořený obraz otisknout pouze jedenkrát, a proto jsou zde prezentované práce originály. Postup, při němž autorka vytváří na tiskové desce dendritické obrazce, je její vlastní inovací.

            Dendritické struktury jsou přírodě vlastní. Najdeme je v rostlinách všeho druhu, od mechů a kapradin po vzrostlé keře a stromy. Nacházejí se také v kresbě některých minerálů, zvláště v achátech. Dříve jsme je mohli obdivovat i ve formě ledových květů na zamrzlých oknech velice často.

            Vystavena jsou také plátna vytvořená v technice magnetické malby. Magnetická malba je odvozena od magnetické grafiky Vladimíra Boudníka, který ji vynalezl v roce 1965. Po jeho smrti v zimě roku 1968 však techniku nikdo nepoužíval a zůstávala prakticky zapomenuta. Čapková ji v roce 2016 znovuoživila. Poté, co ovládla techniku magnetické grafiky, odhodlala se k pokusu uplatnit magnetismus i při malování. Postup při práci na malířském plátně je odlišný, princip však zůstává stejný. Umělkyně zviditelňuje magnetická pole pomocí kovových pilin, rozptýlených v laku, lepidle nebo jiné tekutině. Do magnetické malby zapojila i další přírodní proces – rezivění, které dodává jejím obrazům barevnost zemitých hnědých tónů. Avšak výsledná barva obrazu se nedá přesně určit, dá se pouze odhadovat. Po několika dnech schnutí tak může výsledek překvapit samotnou autorku.

            Vystavené malby mají společná témata. Jsou to Svědci a Jeskyně. Tedy přírodní útvary, které s člověkem sdílí prostor, ale ne čas. Ten se u Svědků pohybuje řádově ve stovkách let, v případě Jeskyní se jedná o miliony. Svědci i Jeskyně jsou odkazem k naší historii, k lidské existenci a k něčemu dalšímu, co přetrvává jednotlivé lidské životy a osudy.

            Umělci se již po staletí nechávali inspirovat tvarem a barvami minerálů. O tom se můžete přesvědčit nejen při pohledu na kameny ve vitrínách, ale také v článcích, které na toto téma napsala Čapková pro časopis Minerál.

Eva Čapková

v letech 1997–2001 studovala na PF UP v Olomouci český jazyk a výtvarnou výchovu.

2004–2009 následovalo studium dějiny umění na LMU v Mnichově, na které navázala doktorandským studiem. Tématem její disertační práce byl Vladimír Boudník, jehož osobností a tvorbou se zabývala několik let. Po seznámení s jeho bývalými přáteli – Vladislavem Merhautem, Ladislavem Michálkem a hlavně Oldřichem Hamerou prohloubila i svoji vlastní výtvarnou tvorbu na poli aktivní a strukturální grafiky. V posledních letech rozvíjí techniku magnetické grafiky a malby, inspirovanou Boudníkovými výtvarnými experimenty. Je též autorkou knižních ilustrací (spolupráce s manžely Krupkovými) a autorkou monografie Oldřicha Hamery jako i publikace s názvem Bohumil Hrabal a výtvarná umění.